Mnoho let zrál jeho životní sen. Postavit český závodní motocykl. V zemi, kde se stal tento sport popelkou, otevřela popřevratová atmosféra těm šikovným dveře. V Ústí nad Orlicí jeden z nich.

„Kdyby mě bratránek neposadil v roce 1966 na motorku a nejeli jsme na závody do Hořic, nikdy bych možná silnici nepoznal. V té době jsem byl zakoukán do terénu. ‚Teréňáky‘ taky byly moje první motorky, které jsem postavil.“ Tak vzpomíná na svoje začátky Miroslav Felgr (*11. října 1951), který neuvěřitelné čtyři desítky sezón žije, pracuje a vymýšlí ve světě rychlých motocyklů. Je vrstevníkem početné generace nadšených všeumělů, kteří v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století za velkých osobních, materiálních i finančních obětí udržovali u nás silniční sport při životě. Dnes ale zůstal ústeckorlický rodák prakticky sám. Vlastimil Rain, Václav Rathouský, Bedřich Fendrich, Bohuslav Vaňous, Pavel Zubatý, Pavel Petráček nebo Bohumil Staša už svých aktivit dávno zanechali. Příběh Miroslava Felgra je o to pozoruhodnější tím, že pokračuje v době, kdy se u nás změnily poměry, a přizpůsobit se novým podmínkám nebylo jednoduché. Dokázal to a dosáhl i řady svých osobních cílů. Ale jeho aktivity tím nekončí.

Mezi světovými válkami se v Čechách dali motocykloví výrobci i prodejci počítat na desítky. Motocyklový duch zůstal v zemi zakotven i po změně politických poměrů po skončení druhé světové války. Především díky Jawě i strakonické ČZ se dostávalo sportovním nadšencům dobrého základu pro provozování jejich vášně. Od začátku 70. let minulého století s útlumem výroby zmíněných značek ale došlo k zásadnímu obratu. Světlo světa spatřila řada amatérsky postavených konstrukcí neobyčejných kvalit, schopných udržet české závodění při životě. Po dlouhých více než dvaceti letech se v sezóně 2003 postavil na startovní čáru další domácí motocykl s označením FGR 125 GP. Česká novinka byla postavena v závodním oddělení MOTO FGR, které je segmentem ústeckoorlické firmy FPOS a.s., jež je současně hlavním nositelem sponzoringu a díky níž je smělý projekt realizován. Jeho duchovním otcem byl nezdolný nadšenec, dnes už na hranici šedesátky, Miroslav Felgr z Ústí nad Orlicí.

Po prvních Felgrových kontaktech s bývalým konstruktérem strakonických motokrosových strojů ČZ Ing. Oldřichem Kreuzem byl v roce 2001 nakreslen první motor FGR. Ten byl poprvé natočen 12. ledna 2003 v Ústí nad Orlicí. Kapalinou chlazený dvoudobý jednoválec šikmo ukloněný vpřed měl parametry vrtání a zdvihu 54 × 54,5 mm, měl sání jazýčkovými ventily, byl vybaven karburátorem Keihin ? 39,5 mm a dával výkon na hranici 33 kW/13 000 min-1. Povrchová úprava pracovních ploch válců nikasilem byla provedena ve spolupráci se strakonickým specialistou Bohumilem Stašou. Za pozornost stojí vodou chlazený karter motoru, v němž bohatý labyrint v těle odlitku zajišťoval zcela spolehlivé chlazení během práce motoru. Konstrukčním „bonbónkem“ bylo speciální řešení šestistupňové převodovky, kterou bylo možné pomocí přípravku velice rychle vyjmout a provést okamžitě složení nové převodovky. Rozměry motoru umožňovaly jeho zabudování také do rámu Honda. .Nemotorová část stroje je dílem konstruktéra Ing. Zdeňka Špindlera z VMK Engineering Ústí n. Orlicí. Ve stroji FGR 125 GP první generace byl motor osazen v páteřovém rámu Honda z hliníkových plechů. Dále byla použita přední vidlice WP upside down s průměrem kluzáků 41 mm. Přední jednoduchá kotoučová brzda Brembo ? 290 mm, zadní plovoucí kotouč FPOS ? 187 mm, pneu Dunlop 17" na paprskových kolech Marchesini, palivová nádrž 12 l, hmotnost stroje 75 kg. Pro sezónu 2004 byl představen stroj FGR 125 GP druhé generace. Motor byl osazen do zcela nového příhradového rámu z chrommolybdenových trubek vyrobeného ve firmě FPOS – Kovovýroba s.r.o. a rovněž motor dostal vylepšení. Ten byl vybaven výfukovou přívěrou, změněn byl průměr klikového hřídele. Už první pohled charakterizovala moderní mnohapaprsková kola Marchesini 17", nový trubkový rám i ladnější tvar kapotáže. Kyvná vidlice byla vyfrézována ze dvou kusů ze speciální slitiny certal. Starost o elektronickou výstroj byla svěřena Ing. Pivoňkovi ze Žďáru nad Sázavou

Vývoj v ústeckoorlickém, bezkonkurenčně nejmodernějším stánku našeho motocyklového závodění tím neskončil. Od roku 2005 zaznamenal motor FGR několik úprav. Ta nejpodstatnější byla připravena v podobě zbrusu nového motoru v roce 2010. Ten byl společně vyvíjen techniky firem FPOS a.s. a MOTO FGR s.r.o. a několika zahraničními odborníky. Rovněž design kapotáže doznával postupem času několika obměn, které byly od roku 2005 výsledkem spolupráce firmy MOTO FGR s.r.o. a brněnské firmy MOTO FORZA. První česká silniční stopětadvacítka FGR se stala prvním strojem v novodobé historii české republiky, který startoval v závodě silničního mistrovství světa. Svoji premiéru si zapsala se závodníkem Karlem Májkem na Velké ceně České republiky v Brně v roce 2007, podruhé startovala ve stejném podniku v roce 2009, kdy byl za řídítky Ladislav Chmelík. Cílem projížděl na 29. místě. Potřetí se tým objevil na divokou kartu v roce 2010, opět s Ladislavem Chmelíkem. Od začátku projektu je cíl odjet kompletní serial MOTO GP, tak uvidíme, jak tato pohádka nakonec dopadne … MOTO 3 je tak blízko …

V roce 2003 byly vyrobeny a odzkoušeny dva prototypy motoru. Ještě ten samý rok začal tým MOTO FGR jezdit seriál Mezinárodního mistrovství ČR, ve kterém byl motor FGR vložen do rámu Hondy. Angažován byl zkušený jezdec Michal Březina z Prahy. Před prvním závodem, který se jel na Trenčínském letišti, se mnoho lidí dotazovalo pana Felgra, proč si jede pro poslední místo. On jim však s ledovým klidem odpověděl „ my tam jedeme vyhrát „. Od tohoto smělého tvrzení nebyl pan Felgr daleko. Michal se krátce po startu dostal na druhé místo a dotahoval se na prvního Pavkoviče. Ovšem pilot, který jel v tu chvíli na třetím místě, Michala poslal k zemi. Naštěstí to bylo jen lehké sklouznutí a český motocykl mohl dál pokračovat v závodě. Michal se dokázal znovu probojovat na druhé místo, které mu také zůstalo až do cíle, a první fantastický výsledek byl na světě. Tým se dočkal také prvního vítězství, a to při třetím závodě na letišti v Hradci.Králové. Další vítězství bylo v Mostě, po kterém se Michal ocitl na průběžném prvním místě šampionátu MMČR. Po sezóně z těchto skvělých výsledků bylo celkové druhé místo, o dva body zvítězila Markéta Janáková ze Dvora Králové. Již v této úvodní sezóně získal Michal divokou kartu do Brna, tým ovšem usoudil, že by se nemohl se ctí zúčastnit tohoto svátku a start zrušil.

V sezóně 2004 vyjel tým poprvé s kyvnou vidlicí FGR a trubkovým rámem, také značky FGR. Michal Březina začal sezónu slibně, když v prvním závodě MMČR na Hungaroringu skončil druhý za Vaškem Bittmanem. V červnu tohoto roku bylo ve firmě pana Felgra FPOS – Kovovýroba představen zcela nový český motocykl FGR - motor, rám, kyvná vidlice - vše vyrobeno v této firmě. Křest motocyklu si nenechal ujít ani tehdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, který si také nechal motocykl přistavit na firemní dvorek a ujel s ním první metry. Této slávy se účastnilo mnoho známých osobností z motocyklové branže, připomeňme třeba Bohumila Stašu, který pomáhal při skládání motocyklu. V této dobře rozjeté sezóně se bohužel jezdec ústeckoorlického týmu ve třetím závodě zranil a sezónu již nemohl dokončit. Za zmínku stojí ještě dva výsledky: v barvách FGR v Maďarsku vyhrál jeden závod MMČR Lukáš Rážek, v německém mistrovství IDM pak domácí jezdec Florian Kresse vybojoval skvělé páté místo.

Pro rok 2005, v kterém měl tým k dispozici vlastní nové kapoty FGR a angažoval i přes odpor domácích fandů dva zahraniční jezdce - již zmíněného Floriana Kresseho a Attilu Magdu z Maďarska. Byl to rok střídavých výkonů, v jednom závodě Mezinárodního mistrovství ČR se Florianovi podařilo zvítězit, nejlepší výsledek Attily bylo 5. místo na ME v Chorvatsku, kterého si zatím cení tým MOTO FGR nejvíce.

V sezóně 2006 v týmu zůstal Florian Kresse, jako druhý jezdec byl do týmu přijat Michal Vecko. Bohužel ani tento rok se nevyvíjel podle představ týmu, drobné poruchy a trocha smůly připravilo tým o slušná umístění a sezóna zůstala za očekáváním. Kvůli neshodám se v průběhu sezóny tým rozloučil s Florianem, poslední závod v Brně za nás dojel mladý brněnský jezdec Kája Májek, který vybojoval ve své první sezóně velmi slušné čtvrté místo a byl třetí mezi juniory. Tímto výkonem si vydobyl místo v týmu pro rok 2007.

Manažerem týmu se stal Jirka Šrámek, který několik let úspěšně spolupracoval s Michalem Fillou. Druhým jezdcem se stal Karel Pešek, který však před třetím závodem tým po domluvě opustil. První výrazný výsledek přišel ve druhém závodě českého mistráku, na maďarském Pannoniaringu, kde Kája Májek svým dravým výkonem obsadil druhé místo. Po odchodu Káji Peška si tým propůjčil na závod ME v Chorvatsku staronového jezdce Attilu Magdu. Jeho dvanácté místo v cíli bylo za očekáváním. Kája Májek po nevydařeném startu obsadil třinácté místo a jeho první body v Evropě. Po Rijece se tým přesunul do Brna na třetí závod MMČR. Kája se v trénincích postupně zlepšoval, v závodě z toho bylo slušné čtvrté místo a třetí v juniorech. Čtvrtý závod českého mistráku, který se konal v Mostě, přinesl zklamání. Po startu závodu přestala fungovat ovládací jednotka přívěry výfuku a motocykl tak zdaleka nedosahoval plného výkonu. I tak Kája Májek závod nevzdal a dojel na osmém místě. V průběhu sezóny zažádal manažer týmu pan Šrámek o divokou kartu pro závod MS v Brně. Karel Májek divokou kartu získal a po dlouhých letech se tak objevil český motocykl na světové scéně. Kája Májek se kvalifikoval do závodu časem 2:15,1. Start se povedl, když jezdil před oběma jezdci na divokou kartu, Michalem Práškem a Kájou Peškem. V šestém kole však musel pro drobnou závadu odstoupit a závod nedokončil. I tak tým zanechal dobrý dojem. Za zmínku stojí určitě fanoušci s vlajkami FGR, kteří si zaslouží poděkování, stejně jako všichni ostatní, kteří věřili, že se tým do závodu kvalifikuje. Po mistrovství světa se tým přesunul na Hungaroring, kde se konal předposlední závod českého mistráku. Kája odstartoval slušně, bohužel již v prvním kole z přemíry snahy spadl z prvního místa a závod pro něj skončil v nemocnici. Již týden na to se konal poslední podnik MMČR v Brně. Ještě mírně otřesený Kája Májek bohužel odstartoval mezi posledními, postupně se musel prokousávat z patnáctého místa až na třetí, kde bojoval s Práškem, který byl nakonec rychlejší a na Káju zbylo čtvrté místo. Poslední závod sezóny se tým vydal na ME do španělské Cartageny s nelehkým cílem bodovat. V trénincích se náš jezdec hledal. Start do závodu se mu bohužel nepovedl, při proměnlivém počasí nakonec dojel na devatenáctém místě.

V sezóně 2008 za nás nastoupili jezdci Alen Gyorfi z Maďarska a Ital Michel Zonca, který jezdil pouze italský šampionát, takže pro něj byly ostatní okruhy nové. Hned první závod se povedl na výbornou, když dokázal Alen Gorfi zvítězit v Evropském poháru na maďarském okruhu Pannoniaring. V polovině sezóny za tým MOTO FGR nastoupil český jezdec Jakub Kornfeil, který za nás dojel zbytek sezóny, když se mu v Brně podařilo dojet na 3. místě v MMČR. V posledním závodě Evropského poháru v Poznani za nás odjeli jeden závod Michal Prášek a Láďa Chmelík, kterého jsme zkoušeli pro sezónu 2009. V tomto závodě se podařilo Michalu Práškovi zvítězit. V listopadu se tým vydal na mistrovství Španělska do Valencie s Jakubem Kornfeilem. I přes úsilí týmu se do závodu ze 73 jezdců nekvalifikoval.

V sezóně 2009 za nás nastoupil Láďa Chmelík, podle původních plánů měl jet i Jakub Kornfeil, ale tým se s ním nakonec nedohodl. Po prvním závodě IDM jsme se dohodli s talentovaným německým jezdcem Sebastianem Kreuzigrem, který za nás celou loňskou sezónu odjel. Poprvé v naší sedmileté historii jsme jeli kompletní seriál IDM. Bohužel v žádném závodě se nepodařilo bodovat. Více radosti nám přineslo české mistrovství, kde Láďa Chmelík celkově zvítězil v kategorii junior i přesto, že jeden závod nejel z důvodu kolize termínů a v jednom nedojel. Nejvíce vydařený byl závod v Mostě, kde se podařilo Sebastianovi zajet naše druhé pole position v historii a celkově si dojel pro druhé místo, když prohrál o 2 tisíciny. Láďa v tom samém závodě zajel nejrychlejší kolo, i přes špatný start to celkově stačilo na 2. místo v českém mistrovství. Podruhé se nám podařilo získat divokou kartu na MS v Brně, kde se podařilo kvalifikovat a Láďa dojel na 29. místě. V této sezóně jsme absolvovali 13 závodů, což je v naší historii zatím nejvíce.

V sezóně 2010 byl cílem titul mistra republiky a závod MOTO GP v Brně. Doplňkově se odjeli dva závody německého mistrovství. Vstup do sezóny byl ze všech nejpodařenější, když Láďovi Chmelíkovi patřilo v cíli na maďarském Hungaroringu celkové třetí místo a druhé v českém mistrovství. V dalším závodě v Brně byl čtvrtý, třetí v českém mistrovství. Poté pak přišel výpadek na maďarském Pannoniaringu z druhého místa kvůli vadnému válci. Chuť si však Láďa napravil v Mostě, kde dojelo 5 jezdců bojujících o druhé místo ve dvou vteřinách. Láďa dojel čtvrtý, druhý z českého mistrovství. Velká smůla nás potkala v polské Poznani, kde náš jezdec musel odstoupit z prvního místa kvůli stejné závadě jako na Pannoniaringu. V polovině srpna přišel vrchol sezóny, závod na divokou kartu při MOTO GP v Brně, kterého se zúčastnil Láďa po loňské zkušenosti již podruhé. Podmínky však byly proměnlivé, jezdilo se převážně na polosuché trati. Kvalifikace se nakonec započítala z prvního tréninku, Láďa projížděl prvním kolem s poslední skupinkou šesti jezdců, se kterou pět kol bojoval. Poté však začala motorka ztrácet výkon a Láďovi skupinka poodjela. V devátém kole byl nucen zajet do boxu a závod z 23. místa nedokončil. Posledním závodem bylo finále německé mistrovství na Hockenheimu, které jsme jeli v letošní sezóně podruhé. Start z 26. pozice mu stačil v cíli na 19. místo. V celkovém součtu to znamenalo 4. místo v českém mistrovství a druhé z juniorů při dojetí čtyřech ze šesti závodů českého mistrovství.

Zatím nejúspěšnější sezónu absolvoval ústeckoorlický tým MOTO FGR rodiny Felgrových v roce 2011. V této sezóně bylo cílem získat mistra republiky a také odjet doplňkově německé mistrovství, šampionát Alpe Adria a finálový závod mistrovství Evropy ve španělském Albacete. Nominováni byly dva čeští talentovaní jezdci, účastník Red Bull rookies cupu při MOTO GP Tomáš Vavrouš a loňský mistr republiky Karel Hanika. Kvůli vytíženosti Tomáše tým podepsal smlouvu pouze na šest závodů českého mistráku. Již první dubnový závod naznačil, že složení týmu bylo správné, když na maďarském Hungaroringu obsadily celkové druhé a třetí místo, které znamenalo první a druhé v českém a rakouském mistrovství. Dalším závodem bylo německé mistrovství v Oscherslebenu, kde se Karlovi Hanikovi podařilo zajet skvělý závod a v silné konkurenci vybojoval desáté místo. Třetího závodu mezinárodního mistrovství ČR se opět účastnili oba naši jezdci a poprvé jsme se ukázali domácím fanouškům na autodromu v Brně při memoriálu Františka Šťastného. Bohužel se nepodařilo nastavit za celý víkend Tomášovu motorku, když nastavení jsme našli až po nedělním warm upu. I tak si Tomáš dojel pro celkové čtvrté místo, které bylo třetím v MMČR. Karel Hanika odstartoval ze třetího místa jako první, dvě kola bojoval s naším loňským jezdcem Láďou Chmelíkem, ale nakonec mu podlehl a obsadil krásné druhé místo. Karel Hanika také zajel náš týmový rekord v čase 2:13,6. Třetím závodem českého mistrovství byla tradiční zastávka na maďarském Pannoniaringu, který je z historického hlediska náš výsledkově nejoblíbenější. Potvrdili jsme to i letos, kdy Karel Hanika startující s pole position vyhrál symbolicky ve stém závodě týmu MOTO FGR celkově Alpe Adrii, současně i české mistrovství. Tomáš bojoval o třetí místo, které prohrál o 8 desetin. Na pódiu byl za třetí místo v českém mistrovství. Další zastávkou domácího mistráku byl nový okruh Slovakiaring, na kterém jsem získali díky Karlovi další pole position, hned vedle se postavil Tomáš. Start se povedl Karlovi, který však musel odstoupit se 14-vteřinovým náskokem kvůli poruše odstoupit. Tomáš bojoval o první místo s Italským závodníkem Capellou, což se mu podařílo a poprvé se mu podařílo tento šampionát vyhrát. Dalším závodem bylo začátkem července německé mistrovství IDM v rakouském Salzburgu, který je u jezdců neoblíbený kvůli tomu, že je polopřírodní. Celý víkend se nedařilo najít optimální nastavení a v závodě musel Karel odstoupit kvůli problémům s elektronikou. Pátým závodem českého mistrovství byl Most, kde Tomáš v závodě upadl již v prvním kole a Karel Hanika bojoval o celkové třetí místo, které těsně prohrál, ale v českém mistrovství to znamenalo místo druhé a první juniorské. Finálový závod českého mistráku se uskutečnil v promočené polské Poznani, kde divoký závod začal pádem Karla v zaváděcím kole a opravou motocyklu za deset minut a upadlá koncovka Tomáše, který by zcela jistě bojoval o vítězství. Oba nakonec závod dojeli tak, aby uhájili své pozice v celkovém hodnocení. Karel Hanika získal titul mistra ČR, Tomáš Vavrouš skončil hned za ním a tým MOTO FGR tak získal double. Třetí naší zastávkou německého mistrovství byl zbrusu nový rakouský okruh Red Bull Ring, kde se nám sice podařilo bodovat, ale 14. místo zcela jistě nebylo podle představ týmu. Tým se rozhodl díky šanci získat titul v Alpe Adrii startoval v chorvatské Rijece. Karel Hanika postupně zrychloval a startoval z druhé pozice. Bohužel kvůli chybě mechanika do závodu neodstartoval a obsadil celkové čtvrté místo. Díky dotaci autoklubu se mohl tým zúčastnit finálového závodu mistrovství Evropy ve španělském Albacete. V silné konkurenci 36 jezdců obsadil v trénincích 25. pozici. V závodě bojoval o 21. místo, ve 14. kole měl bohužel pád. I tak ale 27 pódiových umístění mluví za vše a sezóna dopadla podle představ týmu.

Po deseti letech se splnil cíl projektu FGR, tým MOTO FGR byl vybrán do seriálu mistrovství světa, MOTO GP v nové třídě MOTO3. Kvůli předpisům čtyřtaktních motorů o objemu 250 ccm se tým rozhodl zabudovat do svého podvozku motor Honda NSF 250. Byl angažován holandský jezdec Jasper Iwema, kterému se podařilo ve čtvrtém závodě zabodovat skvělým 7. místem, které znamenalo historicky první body pro český motocykl. Od té doby se však Jasperovi bodovat nepodařilo a byl čtyři závody před koncem vyměněn Španělem Josephem Rodriguezem. Josephovi se podařilo bodovat v posledním závodě sezóny 15. místem a značka FGR obsadila celkové 7. místo z 11-ti značek v poháru konstruktérů. Tento počin navždy zapsal město Ústí nad Orlicí do historie motosportu!

V dalším roce 2013 se tým vrátil do domácích vln, neboť nebyl do mistrovství světa akceptován. Sezónu započal Ladislav Chmelík, dva závody odjel Rakušan Lukas Trautman a sezónu dokončil Martin Gbelec. V Alpe Adria Cupu v závodech, ve kterých se účastnil nebyl poražen, v německém mistrovství IDM bodoval výsledky okolo desátého místa.

Rok 2014 byl nominován závodník Martin Gbelec z Brna, který nenašel v závodech Alpe Adria, kterých se účastnil, přemožitele a stal se současně absolutním vítězem třídy MOTO3. Za dvanáct let tým MOTO FGR absolvoval celkem 144 závodů na 34 okruzích, 4 kontinentů. Výsledkem snažení bylo 75 pódiových umístění, 33 vítězství, 4 tituly a 10 bodů v Grand Prix mistrovství světa. Ústeckoorlický tým těchto 12 nezapomenutelných let zvěčnil svou knihou Motocykly moje láska, příběh Miroslava Felgra a značky FGR.

Přehled nejůspěšnějších výsledků MOTO FGR

24.5.2003	Trenčín	2. (Michal Březina)	MR
22.6.2003	Hradec Králové	1. (Michal Březina)	MR
6.7.2003	Most	1. (Michal Březina)	MR
20.7.2003	A1 Ring	5. (Michal Březina)	MR
3.8.2003	Pannoniaring	2. (Michal Březina)	MR
24.8.2003	Most	2. (Michal Březina)	MR
25.4.2004	Hungaroring	2. (Michal Březina)	MR
18.7.2004	Pannoniaring	1. (Lukáš Rážek)	MR
26.9.2004	Hockenheim	5. (Florian Kresse)	IDM
24.4.2005	Hungaroring	4. (Florian Kresse)	MR
24.4.2005	Hungaroring	3. (Florian Kresse) (jun.)	MR
29.5.2005	Brno	4. (Florian Kresse)	MR
29.5.2005	Brno	1. (Florian Kresse) (jun.)	MR
12.6.2005	Rijeka	5. (Attila Magda)	ME
10.7.2005	Most	11. (Attila Magda)	ME
16.7.2005	Pannoniaring	1. (Florian Kresse)	MR
31.7.2005	Most	6. (Attila Magda)	AA
7.8.2005	Brno	6. (Attila Magda)	AA
30.4.2006	Hungaroring	4.(Florian Kresse)	MR
30.4.2006	Hungaroring	3. .(Florian Kresse) (jun.)	MR
30.7.2006	Most	4. (Michal Vecko)	MR
17.9.2006	Brno	3. (Karel Májek) (jun.)	MR
27.5.2007	Pannoniaring	2. (Karel Májek)	MR
1.7.2007	Brno	4. (Karel Májek)	MR
1.7.2007	Brno	3. (Karel Májek) (jun.)	MR
9.9.2007	Brno	4. (Karel Májek)	MR
9.9.2007	Brno	3. (Karel Májek) (jun)	MR
25.5.2008	Pannoniaring	1. Alen Gyorfi	EP
27.7.2008	Most	6. (Jakub Kornfeil)	MR
27.7.2008	Most	5. (Jakub Kornfeil) (jun.)	MR
31.8.2008	Brno	3. (Jakub Kornfeil)	MR
31.8.2008	Brno	2. (Jakub Kornfeil) (jun.)	MR
7.9.2008	Hungaroring	5. (Jakub Kornfeil)	MR
7.9.2008	Hungaroring	4. (Jakub Kornfeil) (jun.)	MR
21.9.2008	Poznan	2.(Michal Prášek)	EP
21.9.2008	Poznan	4.(Ladislav Chmelík)	EP
24.5.2009	Brno	6. (Ladislav Chmelík)	MR
7.6.2009	Pannoniaring	5.( Sebastian Kreuziger)	AA
28.6.2009	Brno	4. (Ladislav Chmelík )	MR
28.6.2009	Brno	3. (Ladislav Chmelík ) (jun)	MR
12.7.2009	Most	2. (Sebastian Kreuziger)	AA
12.7.2009	Most	2. (Ladislav Chmelík)	MR
12.7.2009	Most	1. (Ladislav Chmelík) (jun.)	MR
16.8.2009	Brno	29.(Ladislav Chmelík)	MS
4.9.2009	Hungaroring	3. (Ladislav Chmelík) (jun.)	MR
6.9.2009	Hungaroring	6. (Ladislav Chmelík)	MR
24.4.2010	Hungaroring	2. (Ladislav Chmelík)	MR
24.4.2010	Hungaroring	1. (Ladislav Chmelík) (jun.)	MR
16.5.2010	Brno	3. (Ladislav Chmelík)	MR
16.5.2010	Brno	2. (Ladislav Chmelík) (jun.)	MR
4.7.2010	Slovakiaring	3. (Ladislav Chmelík) (jun.)	MR
25.7.2010	Most	2. (Ladislav Chmelík)	MR
25.7.2010	Most	2. (Ladislav Chmelík) (jun.)	MR
24.4.2011	Hungaroring	1. (Karel Hanika) 2. (Tomáš Vavrouš)	MR
8.5.2011	Oschersleben	10. Karel Hanika	IDM
22.5.2011	Brno	2.(Karel Hanika) 3. (Tomáš Vavrouš)	MR
5.6.2011	Pannoniaring	1. (Karel Hanika) 3.(Tomáš Vavrouš)	MR
19.6.2011	Slovakiaring	1. (Tomáš Vavrouš)	AA
24.7.2011	Most	2. ( Karel Hanika)	MR
7.8.2011	Poznaň	2. (Karel Hanika)	MR
20.05.2012	Le Mans	7. místo Jasper Iwema	MS
11.11.2012	Valencie	15. místo Joseph Rodriguez	MS
2013	Ladislav Chmelík	dvojnásobný vítěz šampionátu CEMC
2014	Martin Gbelec	10 vítězství v šampionátech MMČR a Alpe Adria

AA – Alpe Adria
EP – Evropský pohár
IDM – Mistrovství Německa
MR – Mistrovství republiky
MS – mistrovství světa
ME – mistrovství Evropy