Perti
Motocykly Perti jsou již téměř zapomenutou značkou nedávné minulosti. Jsou ale pevnou součástí mozaiky českého konstruktérského umu i řemeslné zručnosti, kterou je rozhodně dobré připomenout.
Otcem i duší těchto projektů byl nedávný pětašedesátník Pavel Petráček (*24. května 1942) z Hnátnice nedaleko Ústí nad Orlicí. Cesta k výsledkům jeho snažení byla vpravdě trnitá, když jako syn živnostníka s jediným zaměstnancem měl cestu ke vzdělání slavným režimem uzavřenu. Ale nevzdal se, vyučil se v tamním Kovostavu strojním zámečníkem a později absolvoval strojní průmyslovku. Ještě před vojnou upravil v roce 1961 svoji první stopětasedmdesátku. Její přepracovaná verze spatřila světlo světa v roce 1963. Po stopětasedmdesátce staví v roce 1970 Petráček svůj další závodní motocykl, kterým je padesátka Perti 50. V té době měl už řadu zkušeností, když spolupracoval s českotřebovským závodníkem a konstruktérem strojů VAB Bohuslavem Vaňousem.
Padesátka měla vzduchem chlazený motor ? 40 × 39 mm, výkon 7,3 kW (10 k), s rozvodem sání šoupátkem a čtyřstupňovou převodovkou, který byl zabudován ve vlastním rámu z CrMb trubek. Perti 50 měla zadní tlumiče z Jawy 50, bubnové brzdy rovněž z Jawy, 19" kola s drátovým výpletem na ráfcích Borrani, laminátovou kapotáž a 8 l palivovou nádrž z hliníkového plechu. V roce 1971 prošla padesátka inovací a alternativně byla montována šesti- resp. sedmistupňová převodovka, bylo používáno bateriové kontaktní zapalování a ještě později byla původní mokrá spojka nahrazena spojkou suchou. Stroj měl nově 18" kola. V Petráčkově dílně byly nakonec zkompletovány 4 motory. S nástupem třídy 80 cm3 byl motor (? 48 × 44 mm) přestaven na kapalinové chlazení a dostal nový klikový hřídel. V říjnu 1973 se na prknech začaly rodit první výkresy zbrusu nové Perti 125, která si svůj debut odbyla v roce 1974 na klasickém okruhu v Hořicích. Stopětadvacítka měla už kapalinou chlazený jednoválec (? 56 × 50 mm) ukloněný 30° vzhůru od vodorovné roviny s tradičním šoupátkovým rozvodem, jedním karburátorem BVF ? 32 z tehdejší NDR, šestistupňovou převodovkou a suchou spojkou. Všechny díly motoru i převodovky byly vlastnoručně vyrobeny, včetně podvozku z ocelových trubek, bubnových brzd, dvouklíčové vpředu, resp. jednoklíčové vzadu. Do výroby nového motocyklu se take aktivně zapojil kamarád Mirek Felgr, který chtěl začít závodit a tak došlo k dohodě vyrobit souběžně motocykl I pro něho. Nutno ovšem zmínit, že Petráčkovým aktivitám vyšla vstříc řada tamních podniků, především Kovostav, později přejmenován na Elitex. Také Perti 125 procházela průběžně inovacemi. Původní přední ocelovou vidlici nahradila duralová, problémy s uložením klikového hřídele byly v pozadí vývoje nového hliníkového bloku a motor nepostrádal několik dílů zhotovených z elektronu. Vyvrcholením 23letého Petráčkova působení mezi rychlými motocykly byla Perti 250. Po ročním vývoji byla Perti 250 poprvé nasazena v seriálu mistrovství republiky v roce 1980. Nejsilnější stroj zmíněné značky měl kapalinou chlazený dvouválec ? 56 × 50 mm, resp. 54 × 54 mm, výkon 41,9 kW (57 k)/11 500 min-1 s uspořádáním válců za sebou s osovým předsazením, šoupátkový rozvod a 2 karburátory Mikuni 34. Šestistupňová převodovka byla použita z Jawy, stroj měl suchou spojku. Motor byl osazen v trubkovém rámu vlastní konstrukce, odpružení zadní vidlice bylo nejprve řešeno systémem Uni-track, později systémem Cantilever. Perti 250 měla jednokotoučovou brzdu ? 320 mm s brzdičem Brembo, vzadu ? 230 mm, pětipaprsková kola Vihur 18", pneu Michelin a 15 l palivovou nádrž. Postaven byl 1 exemplář. S motocykly Perti závodili Pavel Petráček, Miroslav Felgr, Bohuslav Vaňous, Pavel Zubatý, Zdeněk Rybka, Michal Placák, Martin Spilka, Vladimír Váňa, Petr Boušek, Pavel Kristek a Radek a Josef Urbancovi.
50 cm3
| 7.6.1970 | Gottwaldov | 10. (Bohuslav Vaňous) | MR (15.) |
| 23.8.1970 | Ostrava | 9. (Bohuslav Vaňous) | MR |
| 11.10.1970 | Velké Meziříčí | 12. (Bohuslav Vaňous) | MR |
| 6.6.1971 | Litomyšl | 9. (Petr Boušek) | MR (13.) |
| 6.9.1971 | Písek | 7. (Petr Boušek) | MR |
| 28.5.1972 | Hořice | 13. (Petr Boušek) | MR (17.) |
| 4.6.1972 | Nové Mesto n. Váhom | 12. (Petr Boušek) | MR |
| 8.10.1972 | Bratislava | 11. (Petr Boušek) | MR |
| 15.10.1972 | Nový Bor | 10. (Petr Boušek) | MR |
| 27.5.1973 | Hořice | 6. (Pavel Zubatý) | MR |
| 11.5.1975 | Dobruška | 8. (Vladimír Váně) | MR (14.) |
| 27.7.1975 | Žďár n. Sázavou | 9. (Vladimír Váně) | MR |
| 21.9.1975 | Velké Meziříčí | 9. (Vladimír Váně) | MR |
| 30.5.1976 | Hořice | 12. (Vladimír Váně) | MR (15.) |
| 4.7.1976 | Žďár n. Sázavou | 7. (Vladimír Váně) | MR |
| 18.7.1976 | Nové Mesto n. Váhom | 11. (Vladimír Váně) | MR |
| 26.9.1976 | Jindřichův Hradec | 11. (Vladimír Váně) | MR |
| 17.7.1977 | Nové Mesto n. Váhom | 13. (Vladimír Váně) | MR (15.) |
| 28.8.1977 | Žďár n. Sázavou | 19. (Vladimír Váně) | MR |
| 11.9.1977 | Jindřichův Hradec | 11. (Vladimír Váně) | MR |
| 9.10.1977 | Velké Meziříčí | 12. (Vladimír Váně) | MR |
| 16.10.1977 | Hradec Králové | 19. (Vladimír Váně) | MR |
125 cm3
| 9.5.1975 | Břeclav | 10. (Petr Boušek) | MR (12.) |
| 6.7.1975 | Nové Mesto n. Váhom | 8. (Petr Boušek) | MR |
| 27.7.1975 | Žďár n. Sáz. | 8. (Petr Boušek) | MR |
| 21.9.1975 | Velké Meziříčí | 12. (Petr Boušek) | MR |
| 25.4.1976 | Česká Třebová | 7. (Petr Boušek) | MR (9.) |
| 13.6.1976 | Litomyšl | 10. (Petr Boušek) | MR |
| 18.7.1976 | Nové Mesto n. Váhom | 9. (Petr Boušek) | MR |
| 19.9.1976 | Velké Meziříčí | 6. (Petr Boušek) | MR |
| 26.9.1976 | Jindřichův Hradec | 7. (Petr Boušek) | MR |
| 28.8.1977 | Žďár n. Sáz. | 15. (Petr Boušek) | MR (27.) |
250 cm3
| 9.9.1979 | Velké Meziříčí | 14. (Pavel Kristek) | MR (28.) |
| 14.10.1979 | Žďár nad Sáz. | 17. (Pavel Kristek) | MR |
| 6.7.1980 | Nové Mesto n. Váhom | 11. (Pavel Kristek) | MR (19.) |
| 27.7.1980 | Kopčany | 10. (Pavel Kristek) | MR |
| 31.8.1980 | Velké Meziříčí | 9. (Pavel Kristek) | MR |
AA – Alpe Adria
EP – Evropský pohár
IDM – Mistrovství Německa
MR – Mistrovství republiky
MS – mistrovství světa
ME – mistrovství Evropy